Vztah k sobě

Všímavost v každodennosti

Neustále kolem sebe slyším doporučení, ať žiju přítomným okamžikem, užívám si dneška, samé carpe diem, kam se podívám. Uznávám, že je to krásná a užitečná filozofie, ale pro mě to není vůbec jednoduchý. Snažím se užívat si pěkné chvíle, když trvají. Ale je pro mě těžký, být duchem přítomná obyčejným věcem každodennosti. Nesoustředím se nijak zvlášť při čištění zubů, snídani nebo jízdě tramvají. Myšlenky se mi rozbíhají jako korálky z přetrženého náhrdelníku. Snažím se to změnit a tak praktikuju mindfulness. Vím, že mi pomáhá a v náročných chvílích se k ní vždy ráda uchýlím. Zatím se mi ale nepovedlo vypěstovat si pravidelný návyk.

Mindfulness (všímavost) je trénink ukotvení se v přítomném okamžiku. Cílem je vnímat, co se děje právě teď bez toho, abychom tohle dění hodnotili. Když jsme zaplaveni spoustou podnětů zvenčí nebo množstvím našich vlastních myšlenek, mindfulness nám pomůže zaměřit pozornost jen jedním směrem (na dech, emoce, čich, sluch…). Rozmanité pozitivní účinky mindfulness byly prokázány v mnoha výzkumech. Při rozvinuté praxi meditace (mindfulness je forma meditace) přispívá ke snižování stresu a pomáhá ke zlepšení naší výkonnosti, vztahů a životní spokojenosti.

Jak na to?

Mindfulness se dá trénovat jak s pomocí mnoha mobilních aplikací, tak knih. Z vlastní zkušenosti můžu doporučit appky Calm a Simple Habit, obě v angličtině. Kromě toho mám svá oblíbená cvičení, která si čas od času dopřeju. Ráda bych teď sdílela jednu zábavnou a snazší techniku.

Může být těžké soustředit se třeba na dech bez toho, aby se nám příliš nerozbíhaly myšlenky. Zabíhavost myšlení je přirozená a je v pořádku, když se nám to děje. Jde jen o to, všimnout si, že k nám nějaká myšlenka přišla a bez hodnocení ji zase nechat odejít. Stejně je ale hlavně ze začátku vážně těžké, snažit se ten tok myšlenek na chvíli vypnout. Proto se o to v tomhle cvičení ani nebudeme snažit. Naopak budeme pozorně sledovat naše myšlenky, jak se honí po obloze mysli podobně jako mraky.

Vezmi si čistý papír a tužku. Zapiš první myšlenku, která tě napadne a kolem ní nakresli mrak. Do nového mraku vedle ní zapiš myšlenku, která tě napadne jako další. A tak dál a dál, dokud svými myšlenkami nezaplníš celý papír.

Tahle technika pochází z knihy I am here now z londýnské dílny The Mindfulness Project. Na jejich práci a inspiraci jsem narazila v holandském Flow magazínu.

Moji první myšlenkovou oblohu můžeš vidět na fotce u článku. Ty tu svoji nemusíš nikomu ukazovat, tak se neboj napsat tam všechno, co tě napadne. Ta moje je taky dost bez cenzury, protože jsem s ní žádné další plány neměla.

Je zajímavé soustředit se na jednotlivé myšlenky tak, jak přicházejí. Paradoxně na začátku mě většinou nic nenapadá. Pak se to ale rozjede a já nestačím zapisovat. Někdy je pro mě těžký myšlenky uchopit a převést je do slov. Často jsou to jen obrazy. I tak mi tahle technika pomáhá zvědomit si vlastní myšlenky a často se až musím smát, jaké asociace mi moje mysl předhazuje.