Před týdnem jsem se probírala svýma starýma věcma a náhodou jsem našla dopis pro své 25leté já. Psala jsem ho pro sebe, když mi bylo 19 a úplně jsem na něj zapomněla. Úžasný je, že jsem ho našla v měsíci, kdy jsem oslavila svoje první čtvrtstoletí. Příhodné.

Četla jsem ho se zájmem a napětím, jestli jsem splnila představy svého 19letého já. S potěšením musím říct, že jsem dosáhla skoro všech met, které jsem si pro sebe tenkrát vytyčila. Ne třeba úplně přesně tak, jak jsem si před pěti lety malovala, ale přece. Některé věci se staly jinak, než jak jsem doufala. Vůbec to ale není špatné, jen jiné.

Přišlo mi vtipné, že jsem od sebe očekávala, že už teď budu mít ve věcech jasno. Což se teda říct nedá… I když možná v porovnání s mým mladším já je to o něco lepší. Těžko říct. Někdy si spíš připadám mnohem ztracenější.

Bylo zajímavé připomenout si, jak jsem viděla svět před pěti lety a kudy jsem si představovala, že se můj život bude ubírat. Poslední věty dopisu mě chytly za srdce.

Spoléhám na tebe, že si jdeš za svým, že jsi silná a užíváš si života. Těším se, až tě poznám.

Dojalo mě to. Tahle věta se asi na nějakou dobu stane mojí mantrou. Cítím se teď zavázaná svému mladšímu já se tímto očekáváním řídit. Myslím, že zatím mi to celkem jde. Nepamatuju si už, z jaké pohnutky jsem dopis napsala. Každopádně bylo obohacující si ho teď přečíst a získat velkou podporu sama od sebe, která tu na mě roky čekala.

Doporučuju vyzkoušet si taky podobný dopis napsat. Kromě toho, že ti v budoucnu zprostředkuje vhled do tvojí současnosti, slouží ještě k něčemu. Pomůže ti nastavit si životní cíle. Nemusí být velmi konkrétní. Může to být jen přání, jak by mohl tvůj život za pět let vypadat. Taková představa může sama o sobě pomoci na cestě k jejímu naplnění.

Nevadí, jestli se ti taková představa formuje těžce a je ti úzko, když pomyslíš na budoucnost. Občas může být těžké dívat se dopředu a mít jasnou vizi. Zkus se tedy naopak podívat zpátky. Uvědom si, kde jsi byl/a před pěti lety, a kde se nacházíš teď. Jenom pamatuj, že nejde o tolik o odškrtávání políček ze seznamu, jako spíš o vnitřní posun, ať je jakkoli velký. Důležité je být k sobě vlídný.

Já se teď snažím dívat víc dopředu, i když mě to dost stresuje. I proto se chystám napsat dopis svému budoucímu já. Abych za pět let měla něco, co mi pomůže podívat se zpátky současnýma očima. Jestli se bojíš, že za několik let svůj papírový dopis už nenajdeš, napiš ho sem a přijde ti včas na email.